Kapesní Lagg 3

Na první pohled jste si toho možná nevšimli, ale tohle éro je výrazně menší než klasické kombatové stroje. Příště se prostě musíte líp koukat. ;)

Když jsem uviděl poprvé u Zbyňdi hotové výřezy, úplně jsem zjihl. Takovej drobeček, něco jako "lostomilé štěňátko". Ale jestli to bude i lítat, tak za to bych ruku nikam nedával...

Zatím jsem tomu stihl trochu pocuchat fazónu smirkem a začínám přemýšlet kam narvat všechny krámy, co by tam měly být.

25.1.2010

Tak jsem zase o kousek pokročil, trochu brousil, trochu řezal ale hlavně lepil...

Koukám, že tady nejsou míry tohohle drobka. Tak tedy:

29.1.2010

Chtěl jsem udělat zálet, ale zjistil jsem, že nedokážu přesvědčit regulátor, aby točil motorem jak potřebuju...  buď obráceně, nebo jen tak poškubává a dost. Takže se zálet odkládá a v zoufalství jsem začal aspoň trochu barvit.

 Už nevím co bych ještě, ale ve vzduchu ještě pořád nebyl...  už aby se oteplilo.

24.2.2010

Včera dorazil balíček s novým regulátorem (a další drobotinou), tak jsem nelenil a vyrazil za Zbyňďou i Laggem. Po připíjení nového regulátoru mě mé prvotní nadšení částečně opustilo v okamžiku, kdy sebou vrtule cukala úplně stejně jako s předchozím regulátorem. Po prověření všeho co nás jenom napadlo (spíš Zbyňdu, mě napadlo jenom, jestli nebyla blbost kupovat dva regulátory, které se mi vlastně nikam nehodí) jsme zjistili, že regulátor zvládne rozběhnout motor jenom v případě, že sundáme vrtuli. Bylo to vítězství, ale né až takové, jak jsem si představoval. Jelikož lítat s érem bez vrtule lze se stejným výsledkem i bez motoru a reglu a jeste zbyde troch penez. A protože si regulátor bez karty odmítal nechat domluvit, a moje čekání na zálet už bylo příliš dlouhé, došlo na zkracování vrtule. :)

Z původní 8/3,7 jsem během cca 20 vteřin udělal 7/3,7 a následně cca 6/3,7. Pak už stačilo přidat plyn a motor "nahodit" jako spalovák. Začínalo se blýskat na lepší časy. Možná se blýskalo už dřív, ale s postupným smíváním to bylo líp vidět.

Vypravili jsme se na zkušební plochu. Už na první pohled slibovala hluboká orba bezpečné přistání i v případě jakýchkoliv problémů, což byla samozřejmě pouze hypotetická možnost. Světla ubývalo každým okamžikem, tak jsme už na nic nečekali a hurá do vzduchu.

Nikdy bych nevěřil, že ustřihnutí pár centimetrů vrtule může mít tak obrovský vliv na výsledný tah motoru... Zbyňďa mi Lagga hodil  a ten s motorem na plné otáčky postupně zpomaloval a zpomaloval, až se rychlost ve vodorovném letu ustálila někde na dohled od pádovky. Ale LETĚL!!! Už v první zatáčce jsem si uvědomil, že zkrácením vrtule a osazením nového reglu jsem posunul těžiště a dopředu to určitě nebylo. Lagg sebou házel zleva do prava a neustále se snažil zmizet někde v šeru. Nakonec jsem s ním plácl na zem a plnými doušky si užíval zrychlený přesun rozbředlým polem. To my doma nemáme (teda teď už kus jo).

Posunul jsem regulátor a hodil Lagga ještě jednou. Letový projev se výrazně zklidnil (dá-li se to tak nazvat), výkon motoru se ještě trochu snížil, ale Lagg letěl. Letěl do okamžiku, kdy jsem se osmělil zkusit něco jiného než plochou zatáčku. Při snaze o přemet udělal bleskový půlvýkrut a pokusil se stát nedílnou součástí místního půdního fondu. Naštěstí to nebylo tak daleko jako minule a tak tentokrát větší část hlíny zůstala na poli.

Už se definitivně setmělo a tak konec s lítáním a zhodnotit ...

Nejsem letovým projevem ani neuvěřitelně nadšenej, ale ani výrazně zklamanej. S celou vrtulí a rozumnýma výchylkama na výškovce (teď jsem měl větší než bylo zdrávo - podle Zbyndi "velký jako kráva"), to bude prima letadýlko trvale do kufru auta, pro politani nékde na poli.

23.4.2010

Po několika dalších marných výpravách na letíště (prasklá poslední gumička unašeče této velikosti ve střední evropě, stržené převody v servu při převozu v autě, vítr, déšť, vítr, vítr) se mi konečně podařilo dostat Lagga do vzduchu. Po předešlých zkušenostech jsem posunul baterii ještě víc dopředu a konečně si užil let... takhle to už začíná být zajímavý a jsem rád, že jsem tu neuvěřitelnou řadu problémů rozdýchal a nevzdal to.

20.5.2010

Tak konečně snad můžu říct, že dětské nemoci tohohle prcka (nemluvě o těch smrtelných) jsou vyléčeny. Lítání je super, jediná vada na kráse je absence druhého serva na křidélka. Ve snaze o co nejnižší hmotnost jsem použil jenom jedno servo, ale to za ty čtyři gramy nestálo... pro příště jednoznačně dvě serva.

Jinak můžu všem doporučit, příjemný lítání, milý na pohled, skladný na převoz...  Co si víc může člověk přát. :)

15.6.2010

Konečně se zadařilo a červená šipka mé navigace ukázala na Břeclav. Nabalil jsem si baterky, letadla, vysílačku, jídlo na tri dny a vyrazil. Zbyňďa se valem uzdravuje po operaci kolene a tak využíváme vycházek a jdeme si zalítat. Já letos lítal se stuhou poprvé, tak jsem víc navazoval než lítal, ale Zbyňďa si to nemohl vynachválit. Taky jsem měl radost, že má radost...  :) Pak přišla řada i na mrňouse. Trochu jsem polítal a půjčil to Zbyňďovi, ať má taky radost. A radost měl. Moc se mu to líbilo a tak lítal... No když už jsem tam tak postával s rukama v kapsách, tak jsem zkusil aspoň vyfotit nějakou tu letovku na mobila.

Jen tak mezi náma, fotit rychlý éro téhle velikosti na mobilní telefon je taky pěkná kravina... 

24.6.2010

S nasazením všech sil a za použití mírného násilí jsem se včera přinutil překopat miniLagga na tři serva. Neuvěřitelné, pořád jsem měl drátů mnohem víc než je objem trupu... ale nějk jsem jsem to tam našlapal. A dneska jsem to už nevydržel a šel to zalítnout. Foukal docela svěží nárazový vítr, ale miniLagg si s ním poradil, nezlobil, točil na pětníku no prostě práda. Konečně to bylo pohodový polítání, radost až do rána... Jestli potřebujete éro, které se vejde do igelitky od riflí, můžu jenom doporučit. :)