Tak už tady máme první závody po zimě…

Letos byla zima nějaká krátká, než sem se rozkoukal,  tak nám skončila. Ani jsem si nestihnul říznout nový éro. Ba co víc, ani jsem svým starým bojovým strojům neřízl nová křidélka, neb jak Sopťa razí heslo: „ Křídla, to je základ!“. Jako vůle, ta byla. To joo. Dokonce jsem si dvoje řízl a k nim i trup, ale došel Helmík, že je potřebuje, tak sem mu je dal s tím, že není problém si říznout další, zatím obrousím trupy. No co si budem povídat, křídla jsem neřízl, trupy neobrousil, ba co víc, přes zimu jsem ani nešel lítat s kombatem. Ne že bych nemodelařil vůbec. Poskládal jsem ZOOMa od Hackra, kterého jsem vyhrál v Rakvicích, a Blizzarda od Multiplexu. Tak dva nove EPPáky jsou ve sklepě, ale přeci jenom, soutěžní stroje jsou zbytky z loňské letky. S tím se asi moc parády nenadělá.

Do toho volá Helmik co že dělám, za tejden jsou závody a jestli půjdem trochu potrénovat. Tomu se samozřejmě nedá odolat, a tak beru to, co jsem prohlásil za soutěžní éra a hurá do akce.

Dojíždíme k letišti a ani mě neudivuje, že tam jsme sami, teda ještě je snáma Mlhoš, kterého vyzvedl Helmík cestou, ale jinak ani živáčka. Fouká, a to tak, že velmi. Na Mlhošovu poznámku, že děsně funí Helmík jen opáčí „lítali jsme i ve větších větrech“ a bleskově vyráží na druhou stranu letiště, chytit si čepici.

Mlhoš využívá volné chvilky, tajemně se zatváří a jako David Copperfield, vytahuje z igelitky svoji novou hračku. Multifukční měřák, který umí změřit i vnitřní odpor baterek. Super kousek, určitě je to výborná věc v rukou odborníka. Hned toho využívám a poprosím ho o přeměření a  zhodnoceni stavu mých baterek. Sice mám určitou představu, jak na tom jsou, ale přeci jenom nové vědecké metody posouvají možnosti kupředu. Mlhoš nelení, sklání se k sadě baterek a skládá je podle použitelnosti. První baterka, to sem tak nějak tušil, dál už je to trošku překvápko. No nic beru fixku a hned začerstva popisuji …šrot, dobrá, šrot… no, moc se mě to nezdá, ale údaje nelžou. Beru si éro a jdu to zkusit hodit. Mlhoš, jak se tak nudil, udělal druhé kolečko měření a kupodivu, výsledky jsou úplně jiné. Trošku jsem znervózněl a začínám pátrat, kdepak soudruzi z NDR udělali chybu. A ejhle. Multimetr neumí měřit víc než 5V a tak Mlhoš měří vnitřní odpor na balančním konektoru s konektorem kterej má sám o sobě odpor větší než celá baterka. Tak mu pěkně poděkuji, přeškrtávám údaje na bateriích a zjišťuji, že teď už se v tom fakt nikdo nevyzná. Tím se lítání stává ještě zajímavější.

Podle hesla „mezi slepými jednooký králem“ vybírám svou soutěžní jedničku a jdu do vzduchu. Jde to uřídit a nejen to, hned i sekám. Dáme další kolečko, opět se mě drží štěstěna a sekám. Super, tak ještě jednou a pak už éro zabalím na závod. Opět sekám, no to je paráda, tak dáme ještě jeden let, škoda přerušit takovou hezkou sérii. Startuju, točím směrem, kde by měl být protivník a prásk, Helmík prolétává mým Douglassem a padá k zemi. Mě se sice daří udržet se ve vzduchu, ale je jasné, že to není kosmetická záležitost. Odhady rozsahu škod se po přistání potvrdily. Helmík chirurgicky rozdělil křídlo na dvě, časti držící u sebe pouze silou vůle.

Doma opatrně lepím křídlo purexem, už to sice nebude jednička, ale na takové to domácí létání - super éro. Po vypěněni ořezávám přetékající purex a už se těším na broušení. Když mi Ježíšek na Vánoce donesl malou pásovou brusku PROXXON BBS/S 28526 a já ji  prvně rozbalil, tak jsem měl pocit, že si popletl balíčky a tohle mělo být tak pro pětiletýho kluka. Taky mě Ivoš Macháň, který si ji na mé naléhání pořídil současně (abychom ušetřili na poštovném) nebral skoro měsíc telefon. Ale to vše trvalo jen do prvního broušení. Na opravy a drobné dodělávky je to příjemný pomocník, troufl bych si tvrdit, že i lehce návykovej. Už se těším  na další broušení. Ještě, že mám spoustu kamarádů, co mě s něčím na broušení ve Znojmě určitě pomůžou.

To lítání s Helmíkem mě tak zmátlo, že na Velkej pátek mám už zhruba nabaleno a v sobotu před Velikonocemi chci vyrazit. Volám ještě Ivoškovi, jak je na tom a kdy vyráží on. Dozvídám se, že v neděli budu ve Znojmě zřejmě kombatit sám, a že i kdybych někoho sehnal na lítání, tak diplomy nebudou určitě, ty má ještě v počítači. Je jasné, že bez diplomů to nemá cenu. Tak ještě týden vydržím, ale už se na Vás těším.